www.swordfish.cz

Po ranním vystřízlivění jsme se seznámili s druhým panem velitelem, Pavlem. Po naladění škopků a Tomových rukou a nohou se šlo na věc. Tomáš se projevil jako přičinlivý, nadějný a mladý muzikant a nabušil 8 skladeb v rekordním čase pěti hodin, za což byl pochválen panem velitelem za svědomitou domácí přípravu. O polední pauze jsme vhodili svoje žaludky všanc a riskli jsme místní učňovskou vývařovnu, tzv. "Hotel Junior". Kromě Michalových problémů se zažíváním a Stejskyho žaludeční neurózy, která měla pravděpodobně jiný důvod, jsme žádné trvalejší následky nezpozorovali (tato věta vznikla s odstupem času, tudíž je fakticky ověřená :)). Odpoledne šel na holení Martin, pod jehož vehementním šmrdláním čtyřstrunné hydry zařvalo pár chlupů na stehně ve jménu Swordfish. Pochvala se tentokrát nekonala, nicméně neproběhlo ani kárání, což můžeme považovat za pozitivní vyústění nahrávání rytmické složky našeho popelnicového kvinteta. Večer se dostavil zbytkem kapely zbožňovaný mistr provianťák (aka poblijón) Klobin s notnou (jak si sám myslel) zásobou zlatavého moku, díkybohu nejakostního, která zmizela stejně rychle jako utíkající večer.