www.swordfish.cz

Před počátkem zápisu dne jsme zaznamenali neúčinný Stejskyho protest na pojmenování tohoto dne. A jeho původ? Typická fabíkovina – nemohl si vzpomenout jaká je přezdívka našeho sólového kytaristy Tomáška, tak vyjádřil toto roztomilé zvířátko geograficko-gastronomickým opisem :). I přes Stejskyho nelibost se jeho nová přezdívka velmi ujala a nějakou dobu mu nejspíš zůstane. Nepříliš příjemný zážitek ho však nijak neovlivnil v odvedení kvalitní muzikantské práce a během půl dne nahrál všechny zbývající doprovody a zbytek dne byl věnován čistým pasážím a jiným kytarovým pičovinkám. Zajímavým poznatkem, který jsme sami podvědomě tušili již od počátku, kdy naši šmoulové v Thrash-talku vznikli, bylo zjevení surové reality Peťovým výrokem: „Ty vole, to je otřesné... to je jak kdyby ti někdo po konci toho suprového sóla dal po tlamě. Mě to přijde, jak kdyby se kapela, která hraje 20 let po zábavách, teďka pokoušela o speed metal.“ Náš večerní stereotyp byl narušen individuálními tužbami jednotlivých členů našeho dekadentního kvinteta – hospoda, film a spánek. Návrat hospodské skupiny byl okořeněn (za značné nelibosti pospávajících individuí) zmateným Michalem pobíhajícím po celé bzenecké vile a hledajícím svoji děravou šrajtofli.