Záznam nahrávání posledního dne bude možná trochu zkreslen, což je způsobeno nahnáním deníkového zapisovatele za mikrofon, aby zaujal svoji oficiální pozici vrchního zvraceče nebo poblijóna, jak bývá někdy přezdíván. Den pro něj začínal vskutku brzo, neb si chtěl vyzkoušet nový způsob práce a nechat se inspirovat nahrávací atmosférou pro vytvoření posledního textu v kreativním studiovém prostředí – jiní tvrdí, že je prostě líná nudla a že se na to regulérně vybodl, ale to je prachsprostá pomluva!
Herr poblijón si tedy hodil budíček na sedmou, vzal si své naslouchátka s marťanským příjmačem a do zblbnutí si pouštěl dokola nejnovější skladbu s pracovním názvem "Hovnocuc vál". A ono ejhle, můza vskutku přilétla a dala podobu našemu nejnovějšímu plouživému nářezu – Brotherhood. Zlé jazyky se opět s nechutnou zlomyslností pustily do nebohého poblijóna s hláškami typu "Jóóó, když se štěstí unaví i na vola sedne" apod.
V průběhu nejapného utahování si pan velitel Pavel předchystal míchačku skladeb, načež nahnal Klobina do kukaně za mikrák, aby mohlo být dokončeno dílo zkázy. Průběh byl relativně hladký. Starší skladby šly jak po másle. Nejvíc se samozřejmě ladil nový Brootherhood, ale žádný výrazný zásek se taktéž nekonal. Snad kromě momentu, kdy byl požadován do jednoho místa vložit "feeling"... většina osazenstva měla tendenci propuknout v hurónský smích, bo přece hrajem strašně zlej metal! :D Ale tak asi se tam nějakej nakonec vecpal.
Odpoledne bylo hotovo. Velitel Pavel kouzlil s krysou a různými hejblátky, vymýšlely se různé capinky, nástupy, výstupy, ozvěny, prolínání a ozývání. V podstatě zábavná činnost. A pak do studia dorazil náš speciální host. Celý den jsme netrpělivě čekali na příjezd Mustafy al-Šajch Rašída, kterého jsme oslovili, zda-li by nám nenáhrál autentické svolávání k modlitbě do Dawn Of Holy War. Přenechali jsme mu za to nějakej bakšiš, přihodili balík Starobrna v PETkách a vyprovodili Mustafu zpět na cestu k jeho minaretu. Dostane samozřejmě svoji vlastní kopii našeho dema, aby mohl provádět metalovou osvětu v muslimském světě.
Večer byl opět veselý, poněvadž jsme si opět zabrali celý kulturák a s pocitem dobře odvedené práce jsme vesele nakládali mozečky do lihu. Což samozřejmě přineslo své ovoce, probralo se toho až hanba, exibicionisté si udělali pár promo fotek v tomto luxusním prostředí, které jim budou ukazovat v odmašťovně, až je tam zavřou. A největší aktivisté si odnesli i úraz z vlastní blbosti, když se snažili mermomoci dobýt do jevištního propadla :)) Ještě chvíli bylo veselo, když jsme se s předstíranou lítostí smáli onomu joudovi, načež jsme to zabalili a šli chrnět.
Ráno už nás čekala jen kontrola mixu, mastering, oběd a odlet do Bruna... Kuafix, skvělé to bylo. Doufáme, že se tam zase brzo vrátíme, dotočit plnohodnotné album, abychom řádně zakončili ploutvonohé zlo, které jsme započali!
